Lidé ze Země ohně

Země ohně je stát na pomezí Evropy a Asie, Ázerbajdžán. Svůj název tato země nezískala náhodou.

Je spojen s původní vírou lidí a přírodními jevy. V dávných dobách, ještě před příchodem islámu, lidé na území dnešního Ázerbajdžánu vyznávali zoroastrismus. Oheň v této víře symbolizoval přítomnost nejvyššího moudrého a dobrého boha Ahura Mazdy.

Ohnivé plameny můžete v Ázerbajdžánu vidět na vlastní oči i dnes.   Na několika místech v zemi, kvůli unikajícímu zemnímu plynu, hoří jazyky ohně nepřetržitě. Nejznámějším místem je Hořící hora (Yanar Dag), kde ohnivé plameny plápolají nepřetržitě už tisíce let.

Symboliku ohně najdete i v moderním hlavním městsě Baku. Nejslavnější mrakodrapy Plamenné věže připomínají tančící plameny. Po setmění začíná světelná show, kdy  tančící plameny vystřídá osvětlení v barvách státní vlajky. 

Koho z vás zajímá, jak to v téhle zemi vypadá a co jsou ti Ázerbajdžánci zač, tak se to teď dozví.  

Ázerbajdžán je sekulární muslimská země, kde žije více než 10 miliónů obyvatel. I ke krátkodobému pobytu potřebujete vízum, které snadno získáte online (www.evisa.gov.az) za celkem 25 USD. Vyřízení trvá obvykle 3 pracovní dny. Letět můžete přímým letem z Prahy (www.prg.aero.cz).

Začátkem prosince jsem letěla do Baku poprvé.  Po několika letech života na Blízkém východě jsem čekala, že Ázerbajdžán bude podobná "divočina". Ale spletla jsem se, město je klidné, velmi čisté a bezpečné. Jen dopravní zácpy byly úplně stejné, jako v jiných velkých městech.

V Baku mě hodně bavil mix západní a orientální kultury. Moderní mrakodrapy jako již zmíněné Plamenné věže nebo Heydar Aliyev Centrum, stojí vedle Starého město s Palácem Širvanšáhů a Dívčí věží. Procházka po bulváru Nizami  připomíná pařížské ulice.

Protože bylo chladné počasí, rádi jsme vyzkoušeli místní proslulé čajové rituály. V Ázerbajdžánu je čaj základem společenského setkávání. Podává se zpravidla kvalitní sypaný černý čaj, často smíchaný s bylinkami a kořením, jako jsou máta, šalvěj, kardamon, skořice a při slavnostech se šafrán. Nalévá se do sklenic ve tvaru hrušky a vždy se k němu podává kostka cukru, někdy karamelizovaná. Tradičně se cukr vloží do úst a čaj se pije přes něj. K čaji se podává sušené nebo čerstvé ovoce, baklava nebo jiné sladkosti.

Během prvních dní jsem si všimla, že Ázerbajdžánci kladou velký důraz na pozdrav. Zdraví se "salam", vždy se usmějí a lehce skloní hlavu. Při loučení říkají Sag Olun /sah olun/ jemně se předkloní a často si pokládají pravou dlaň na hrudník. Působí to velmi mile a zdvořile.

Co se týče oblékání, ani by vás nenapadlo, že jste v muslimské zemi. I když se asi 95% obyvatel hlásí k islámu, jeho praktikování je více kulturní než náboženské. Asi proto jsou lidé moderně oblečeni. Během našeho pobytu jsme žen v tradičním hidžábu (šátek přes vlasy) potkali velmi málo a v nikábu (závoj přes vlasy i obličej, kdy jsou viditelné jen oči) pouze jednu ženu. Ale čekala bych, že mimo velká města,  bude situace jiná.

Ázerbajdžán mě okouzlil a ráda bych se tam vrátila. Ideálně na jaře, kdy se slaví Novruz, příchod jara a nového roku. 

Pokud  vás tato země také láká, mám pro vás několik tipů pro pohodovou cestu bez potíží a trapasů:

• Nezapomeňte si včas zařídit vízum a ověřit platnost cestovního pasu ( alespoň 6 měsíců od data, kdy vstoupíte do země).

• Naučte se místní pozdrav SALAM (dobrý den) a SAG OLUN (děkuji, na shledanou). Pozdrav vždy doprovoďte pohledem do očí a lehkým úsměvem.

• Na veřejnosti zachovejte klid. Vášnivé hádky a konflikty nejsou vhodné. Na ulicích je větší množství policistů, než jsme zvyklí a hádám, že by zasáhli.

• Nikdy neodmítněte pozvání na čaj. Je symbolem pohostinnosti a nabízeného přátelství. Pije se pomalu, zatímco se povídá se o tom, jak se vám v zemi líbí, co jste navštívili za místa, o životě a o rodině.

• Určitě se vyhněte diskusím na politická témata a příliš osobním otázkám.